Karcinom prsu je v průměru ročně diagnostikován asi 7 000 českým ženám. Velká část z nich má přitom dobrou naději na úspěšné vyléčení a návrat k normálnímu životu. Mimo jiné je to díky včasné diagnóze nádoru, a tím pádem i včasnému zahájení léčby.
Čas je přitom při léčbě rakoviny jedním z klíčových faktorů: zachytit onemocnění v co nejranějším stádiu totiž znamená mnohem větší naději na úplné vyléčení. Proto je tak důležitá prevence — a to jak v podobě samovyšetření, tak u lékaře. Ženy nad 45 let (klientky některých pojišťoven již od 40 let) mají jednou za dva roky nárok na bezplatnou mamografii, mladší ženy pak mohou kdykoliv za poplatek absolvovat ultrazvukové vyšetření.
Co může ovlivnit rozvoj rakoviny prsu?
Přesné příčiny vzniku rakoviny prsu nejsou dosud úplně jasné. Existuje však několik faktorů, které mohou riziko vzniku karcinomu prsu negativně ovlivnit. Hlavním z nich je věk, kdy u žen po čtyřicítce se riziko onemocnění zvyšuje (ačkoliv nejsou výjimkou ani mladší ženy, jimž byla rakovina prsu diagnostikována). Mezi další faktory potom patří:
- Genetická dispozice (máte-li v rodinné anamnéze nádorová onemocnění),
- nadměrná konzumace alkoholu,
- nadváha (zejména tehdy, když se vám tuky ukládají v oblasti břicha),
- první menstruace již před 12. rokem života,
- porod prvního dítěte až po 30. roku života,
- bezdětnost,
- menopauza až po 55. roku života,
- dlouhodobé užívání hormonální substituční terapie v období menopauzy.
Příznaky rakoviny prsu
I v případě, že ještě nepatříte do rizikové věkové skupiny, měla byste svým prsům věnovat pozornost a případné nezvyklé změny v jejich tvaru nebo struktuře ihned konzultovat se svým gynekologem. Jedenkrát za měsíc byste měla provádět vyšetření pohmatem a pohledem do zrcadla kontrolovat, zda se u vás neprojevuje některý z následujících symptomů:
- Bulka, ať už přímo v prsu nebo v podpaží, případně v okolí klíčních kostí,
- jakékoliv změny co do velikosti či tvaru prsů,
- zarudlá či jinak zbarvená kůže a náhlé žilkovatění,
- bolest dlouhodobějšího charakteru a bez zjevných příčin,
- změny na bradavce: nepravidelnost tvaru, zploštění, vtažení či výtok.
Kvalitní život i během léčby rakoviny
Pro ženy (muži představují pouze 1 % pacientů s karcinomem prsu), jimž byl diagnostikován nádor prsu, je mimořádně důležité vědomí, že v průběhu léčby i v době po ní mají šanci žít normální život bez dalších omezení či nepříjemných následků léčby. Ty se mohou objevit jak bezprostředně po léčbě (takzvané časné potíže, které lze řešit úpravou životního stylu nebo medikací), tak i v delším časovém horizontu, například v důsledku nežádoucího ozáření srdce během radioterapie levého prsu.
Mezi tyto pozdní následky patří například infarkt a další srdeční potíže, plicní fibróza nebo vznik druhotných nádorů. Obavy z těchto pozdních nežádoucích účinků samozřejmě znamenají i psychologickou zátěž. Je možné se jim vyhnout?
Různé druhy léčby mají různý dopad
Zmíněné nežádoucí účinky v podobě onemocnění srdce a plic, případně výskytu druhotných nádorů, jsou spojovány zejména s radioterapií, neboli s léčbou ozařováním. Přesněji řečeno se vztahují k fotonové radioterapii, během níž jsou ozářeny nejen rakovinné buňky, ale i zdravá tkáň a orgány v okolí ozařovaného místa.
Existuje ale i další typ radioterapie: protonová radioterapie. Ta používá ke zničení rakovinných buněk namísto fotonů protony, díky nimž je možné ozařovací paprsek zacílit s milimetrovou přesností přímo do oblasti nádoru. To znamená mnohem nižší riziko ozáření zdravých orgánů a tím i vzniku nežádoucích účinků. Například dávka záření na srdce je u protonové léčby o 99 % nižší než u klasické fotonové radioterapie.
